Hlásná, Třebaň je krásná

Podle stavebního zákona musí všechny obce, které zpracovaly územní plán před rokem 2007, zpracovat zcela nový územní plán. Týká se to i naší obce. Prvním krokem je zpracování celkové koncepce rozvoje území obce, kterou jsme nazvali vize rozvoje.

Aktuálně platný územní plán Hlásné Třebaně a Rovin byl schválený v roce 2005 a naposledy aktualizovaný v roce 2017. Stavební zákon naší obci nařizuje bohužel zpracovat zcela nový územní plán, a to do konce roku 2022. Pro obec to znamená vynaložit velké úsilí a statisíce korun.

V zastupitelstvu jsme se jednomyslně shodli na tom, že chceme postupovat koncepčně a zpracovat nejprve vizi rozvoje obce, ve které se shodneme, kde chceme mít v obci místa pro trávení volného času (např. od sportovišť pro starší děti až po upravená místa s lavičkami k zastavení se při procházkách), jak řešit zklidnění dopravy, parkování, odvody dešťových vod a další témata.

Součástí vize rozvoje bude také návrh závazných pravidel pro novou výstavbu v obci (např. jaká bude minimální šířka ulic).

Vize rozvoje tak bude prvním a zásadním krokem ke zpracování územního plánu. Ve výběrovém řízení na zpracovatele vize rozvoje zvítězila společnost architektů a urbanistů City Upgrade, která má zkušenosti se zpracováním těchto koncepcí např. v Davli či Odolene Vodě.

Při zpracování vize rozvoje budeme vycházet ze strategického plánu, který jsme zpracovávali v roce 2019 a jehož součástí je architektonicko-urbanistická analýza. Oproti strategickému plánu, který je obecnější, bude vize rozvoje navrhovat konkrétní způsoby rozvoje jednotlivých míst – ať už návsí, prostorů u jezů, ulic atp. Zpracovatelé vize rozvoje mají za úkol vytvořit i typové návrhy architektonických řešení ulic.

Považujeme za důležité založit vizi rozvoje na názorech nás všech, kteří v obci žijeme.

ÚVOD

Vize rozvoje navrhuje způsoby využití a podobu jednotlivých míst, doporučuje nastavení parametrů pro novou zástavbu a ulice a také doporučuje možné nastavení regulací pro zklidnění dopravy, parkování. Pohlíží na obec jako urbanistický celek a jde postupně do architektonických detailů.

Díky rozptýlené a často nekompaktní urbanistické struktuře dochází v obci k problémům, jako je nejednoznačné umístění centra obce a zvýšené náklady na vybudování dopravní a technické infrastruktury ve všech částech. Je to proces, který bude trvat řadu let. Výhodou tohoto jevu je, že obec může nastavit pravidla pro nakládání s těmito volnými prostory uvnitř sídla a má tak prostor se nadechnout a nezastavět se kompletně celá – může pracovat se svým jedinečným charakterem.

Náves u kapličky je stále brána obyvateli jako historické jádro obce. Místo, kolem kterého vznikla první zástavba, ovšem nyní nevyhovuje požadavkům na společenské akce většího formátu. Obec se v průběhu let rozrostla a je obtížné zachovávat si vesnický charakter a zároveň poskytnout všem obyvatelům kvalitní prostor ke společenskému vyžití. Hlavním problémem je, že obec nedisponuje téměř žádnými volnými pozemky, které =by mohly být využity pro občanskou vybavenost a zvyšovat tak nabídku veřejných funkcí a volnočasových aktivit obyvatel. V dokumentu Vize rozvoje budou vytipovaná místa a doporučení k jejich odkoupení do vlastnictví obce spolu s předpokládaným využitím. Místa se nachází na strategických uzlech, které vytváří obecní centrum i centra lokálního charakteru, plochy vhodné pro občanskou vybavenost (MŠ, ZŠ). U dalších míst navrhujeme, jak by se mohla do budoucna transformovat a lépe sloužit v rámci celé obce.

O OBCI

Hlásná Třebaň, je obcí s dlouhou a zajímavou historií. Podobu sídla velice ovlivnila poloha v blízkosti Prahy a množství v minulém století budovaných rekreačních objektů.  Velikost katastru je 407,8 ha, obec je rozdělena na dvě části: Hlásná Třebaň a Rovina. Nadmořská výška obce je 214 m. První písemná zmínka o osidlování tohoto místa pochází kolem roku 1000.

Urbanistická struktura

Pro stávající podobu obce je velice důležitý historický vývoj zástavby. Až do doby vzniku železnice byla relativní vzdálenost mezi Třebaní a Prahou velká a jak Hlásná Třebaň, tak Rovina byly malými obcemi v přímém kontaktu s návsemi. To se začalo postupně měnit s prodejem dříve zemědělských pozemků k výstavbě rekreačních objektů v krásné krajině u řeky v blízkosti Prahy. Tato etapa je pro stávající podobu sídla nejdůležitější a tvoří největší část charakteru obce. Rozsáhlé plochy rekreačních objektů byly a jsou relativně citlivě zasazeny do okolní krajiny – k řece a do okolních svahů. Změna funkce rekreačních objektů a trvalé bydlení je však pro obec velkou zatěžkávací zkouškou. Měřítko zástavby se zvětšuje, zvětšují se požadavky na infrastrukturu a bohužel také dochází k nekoncepčnímu zastavování zbývajícího území vycházející z uhasínajícího živelného rozrůstání 90. let.

Charakter Rovin je oprati Třebani čitelnější. Mají silné centrum a kompaktní zastavěnost okolo něj v návaznosti na krajinu. Mění se pouze tvář objektů a pozemků. Zde je třeba se snažit ochránit množství vegetace a nezvyšovat především zpevněné a do jisté míry také zastavěné plochy. Nevýhodou je oddělenost Rovin od Hlásné Třebáně a také od Řevnic, proto je potřeba posílit soběstačnost fungování sídla ve všech ohledech.

Hlásná Třebaň díky velkému prostoru v údolí Berounky již přesáhla ideální měřítko obce s jediným centrem a nyní je třeba vytvořit pevný názor na její budoucí podobu a charakter, který se promítne do územního plánu. Největší hodnotou jak ji vnímají nejen obyvatelé je příjemné bydlení v přírodě. Vnímáme však tenkou hranici mezi obcí s charakterem sídelní kaše a obcí nabízející více, než pouze zahradu, mnoho podobných domů a ulic a stoprocentní závislost na automobilu. Hlásná Třebaň má výhodu relativně dlouhého vývoje zástavby i mimo historické jádro a tedy její nestejnorodost, Územní rezervy v intravilánu v podobě rozsáhlých vegetačních ploch/polí. A v neposlední řadě silný prvek řeky a svahů nad obcí s neobyčejnými výhledy, které také tvoří přirozenou hranici stejně tak, jako ulice Karlštejnská tvoří hlavní osu – tepnu obce.

Obyvatelstvo

Za posledních 20 let se počet obyvatel zvedl téměř na dvojnásob. Za tento jev může proces suburbanizace – stěhování obyvatel z městského prostředí do venkovského zázemí. Příčinou je především blízkost Prahy a atraktivity lokality obce. S nárůstem obyvatel je spojen i nárůst domů a přestavby rekreačních objektů na rodinné domy. Nyní obec čítá 1 134 obyvatel (z toho 539 jsou muži a 595 ženy). Průměrný věk je 39,6 let. Nižší průměrný věk také souvisí s dosažením vyššího vzdělání obyvatel obce.

zdroj: ČSÚ, veřejná databáze, Počet a věkové složení obyvatel k 31. 12. 2020 podle obcí

Analýza SWOT

Analýza byla sepsána na základě mapování sídla, podkladů a participačních aktivit s veřejností. SWOT analýza je analytický nástroj, který pomáhá s identifikací existujících silných a slabých stránek místa a ukazuje alternativy budoucího vývoje.
Zkratka SWOT je z anglického originálu, kde S = Strengths (Silné stránky), W = Weaknesses (Slabé stránky), O = Opportunities (Příležitosti), T = Threats (Hrozby).

S SILNÉ STRÁNKY

• hodnotná okolní krajina CHKO Český kras, řeka Berounka
• blízkost Prahy jako velkého města plného pracovních možností
• aktivní vedení obce
• podpora architektonických soutěží
• aktivita obyvatel, aktivní spolky
• nižší věkový průměr než průměr okresu a kraje
• informovanost obyvatel, zpravodaj
• kvalitní webové stránky obce – prezentace a propagace
• obnova struktury obyvatel – nestárne, nově přistěhovalé rodiny
• vztah obyvatel k místu (starousedlíci, pamětníci)
• udržování vesnických tradic (Máj, Masopust)
• zajímavá historie
• turisticky zajímavá oblast, vyšší frekvence turistů díky Karlštejnu

W SLABÉ STRÁNKY

• malé množství obecních pozemků
• chybějící veřejné prostranství pro setkávání obyvatel
• nedostatečný mobiliář ve veřejném prostoru
• rušné nebezpečné hlavní ulice: Karlštejnská, Rovinská
• špatná kvalita povrchu ulic
• špatná technická infrastruktura (chybějící vodovod a kanalizace, VO), především Rovina
• chybějící chodníky – nebezpečné cesty především do školek
• členitost obce, rozlehlost
• obec jako průjezd na Karlštejn
• vyšší intenzita cyklistů
• malá kapacita školek a škol
• nutnost dojíždět za vzděláním i prací
• nedostatečně nevyužitá řeka jako součást obce (pro koupání, rekreaci)
• chybějící K+R parkování (u lávky k nádraží)
• chybějící propojky v obci (hlavně mezi HT a Rovina, HT a Karlštejn)
• obec bez protipovodňového opatření
• chybí sběrný dvůr
• nedostatečné zdravotní a sociální služby – jezdí se do vzdálenějšího okolí a Prahy

O PŘÍLEŽITOSTI

• ponechání a podpoření vesnických tradic ke sdružování obyvatel
• setkávání starousedlíků a nových rodin > příležitost pro předání tradic
• zapojení nových obyvatel do kulturních akcí
• vytvoření celkové koncepce veřejných prostranství > systém veřejných prostranství, součástí rozvržení typů ulic by měla být vytipována místa veřejného prostoru s funkcí setkávání; systematická obnova ulic dle důležitosti a potřeby
• koncepce nových rozvojových ploch pro občanskou vybavenost
• lokální i větší kulturní akce především pro obyvatele
• ještě zvýšit zájem o obec a okolí – podpořit jejich aktivitu
• zvýšení počtu služeb v obci
• podpora podnikání, vytvoření pracovních míst díky novým službám
• možnost rozvoje turistického ruchu
• zvýšení péče o krajinné prvky v intravilánu (strouha, studánky)
• obnova míst a aktivit spojené s řekou
• lepší nakládání s dešťovou vodou v obci
• zlepšení propojení HT a Rovin
• zavedení školního autobusu pro bezpečnější a včasné dostání se do školy
• zvýšení počtu linek do Letů / Dobřichovic a Řevnic

T HROZBY

• příval obyvatel z Prahy za klidným bydlením > boom stavění RD
• další rozšiřování zástavby do krajiny
• charakter nové zástavby satelitního typu
• jednotvárnost veřejných prostranství
• tranzitní doprava přes obec
• zánik vesnických tradic
• degradace okolní krajiny vlivem zástavby či většího počtu turistů (především těch v autech)
• zvýšení zanesení Berounky
• ztráta charakteru obce v krajině na suburbii

POTENCIÁLY

(tento oddíl vyzdvihuje prvky nebo děje v území, které jsou pro Hlásnou Třebaň jedinečné a tvoří největší potenciály v území. Potenciály se prolínají všemi detailními návrhy řešení a jejich definováním se určuje také směr budoucího vývoje)

Řeka Berounka
– Nová lávka a navazující úprava břehů

Přírodní charakter obce “Hlásná Třebaň je krásná”
– Nová propojení, obnova zaniklých cest – lepší prostupnost sídlem i krajinou
– Využití bohatství diverzity krajiny – cíle procházek místních i obyvatel v krajině
– Téma výhledů
– Téma vnitřní krajiny

Zajímavá historie obce
– charakter chalupářství a zahradničení, historie spojená s hradem Karlštejn

Urbanismus sídla
– Architektonicky kvalitní nové stavby
– Veřejné prostory lokálního charakteru a setkávání sousedů
– Nové centrum obce
– Objekty občanské vybavenosti a zkvalitnění rekreace místních obyvatel

URBANISTICKÝ KONCEPT

(jak budeme přistupovat k palčivým tématům – názor jak by se k obci mělo přistupovat z hlediska dopravního, zastavění, veřejných prostranství apod., co bude ve vizi řešeno a jakým způsobem)

Stanovení strategických témat pro rozvoj obce:

OBRAZ OBCE

Již v úvodním textu o urbánní struktuře a vývoji obce jsou popsány charaktery Hlásné Třebaně a Rovin. Pomocí těchto uvedených bodů bychom chtěli docílit jejich rozvinutí a zvýšení kvality sídla a spokojenosti obyvatel:

• podpoření charakteru obce s ohledem na jeho rozvoj
• zvýšení kvality veřejných prostranství a vybavení
• zlepšení prostupnosti v intravilánu i extravilánu
• podpora společenského života místních obyvatel
• definování si jasné hranice možného zastavění a práce s definováním charakteru nové zástavby
• definice stávajícího centra obce a možnost vzniku nového centra a další veřejných prostranství

Na skice níže je zobrazena základní struktura území a jeho prostorové uspořádání a potenciály. Velké zelené plochy v intravilánu poukazují na nezastavitelné plochy, u kterých by se mohla zlepšit jejich prostupnost a případně hodnotnost vegetace a prostoru. Naproti tomu tmavě šedé jsou plochy k zastavění a dotvoření struktury. Ostatní nezastavěné plochy k potenciálnímu zastavění jsou ponechány bíle. Zde je třeba postupovat individuálně – na skice jsou schematicky nastíněná vegetační rozšíření veřejných prostor. Více popsáno v textu níže.

Rovina

Rovina jsou z hlediska zastavěnosti a jejich zasazení do krajiny téměř zakotvena. Mimo nezastavěných ploch uvnitř zastavěného území se nyní rychle rozvíjí východní okraj obce směrem k Letům. Tato strana je pohledová při příjezdu ze severu a východu a nyní je nejzazší zástavba příjemně spojena s horizontem. Oproti územnímu plánu tedy doporučujeme nerozšiřovat plochy pro výstavbu a pracovat s již definovaným prostorem pro zastavění. Zaměřit se na postupné zvyšování kvality veřejných prostranství včetně sítí technické infrastruktury. Vhodné je obnovit nebo vytvořit možná pěší propojení jak k Hlásné Třebani, tak do okolní krajiny. Zástavba na západním okraji Rovin ve spodní části Formanské a okolo Rovinské je od zbytku Rovin oddělena jednak prvkem Černé skály, ale také volnými loukami/pastvinami. Toto oddělení příjemně zmenšuje měřítko obce a v těchto místech silně podporuje spojení s přírodou, které bude důležité především pro charakter místa. Tyto plochy by tedy neměly být zastavěny.

Hlásná Třebaň

Třebaň je velice specifická svou strukturou, která je stále nedokončena a její budoucí vývoj velice ovlivní podobu sídla. Hlavními urbanistickými limity jsou jednak bariéry řeky a svahů nad údolím, CHKO Český kras a lidská stopa v podobě starého centra obce a hlavní cesty, která tvoří osu obce a také údolí směrem na Karlštejn. Jednodušší částí jsou severní svahy, které tvoří část zastavění obce. Zde byl až na výjimky limitem pohledový horizont a pole nad svahem. Jedná se o přirozené rozhraní, za které není v současnosti vhodné obec rozšiřovat i vzhledem k blízkosti karlštejnských lesů. Například zástavba na konci ulice Na Klouzavce je již spíše nadbytečná a jejímu zakotvení by pomohlo alespoň budoucí napojení cesty pěší propojkou na turistickou trasu na Karlštejn. Východní část údolí směrem od centra obce je nyní prakticky nezastavěné a přechod do krajiny a kontakt s ní je okamžitý. Tato vlastnost je zajištěna především širokými výhledy na okolní svahy. Okolo Rovinské by se nemělo dále stavět, aby byly zachovány pohledy od řeky na terénní hranu a opačně. Okolo ulice Trubská je v územním plánu navrženo zastavění směrem od řeky. Zastavěné plochy jsou přerušované nezastavitelnými, které zajistí lepší kontakt s krajinou a výhledy jednak pro novou zástavbu a také pro obyvatele v ulici Kytlinská a Pod Vinicí. Struktura uliční sítě by měla pokračovat v nastavené logice a budoucí cesty by měly kopírovat historické dělení parcel. Tato logika se dá také přenést na druhou stranu od centra, kde je pomyslnou páteří ulice Karlštejnská a na ni navazují ostatní komunikace tvořící podlouhlé bloky směrem k řece nebo nahoru do svahu. Budoucí uliční síť by měla zůstat takto jednoduchá a logická. Nevhodné je tvoření slepých komunikací nebo příjezdů k pozemku. Největším tématem je zastavování ploch právě v této části obce navazujících na Karlštejnskou. Zde je největší kontinuálně zastavěná plocha rodinnými domy, která směrem k řece přechází v rekreační bydlení v místě hranice stoleté vody. Tento přechod je příjemný a zajišťuje zachování stávajícího charakteru podél řeky. Nyní je zástavba často přerušovaná pásy vegetace na pozemcích, které ještě nebyly zastaveny a tvoří velice proměnlivou formu, kdy se při průjezdu po Karlštejnské rychle střídá zástavba s průhledy do krajiny a vegetací. Možná právě tento kontakt s širší krajinou a bydlení mezi extenzivnějšími plochami tvoří příjemný pocit obyvatel z místa. Úkol tedy zní, jak i s pravděpodobným zastavěním velkého množství ploch dosáhnout udržení tohoto prožitku a charakteru bydlení v přírodě. Ideální by bylo vytipovat možná přerušení zástavby a ta komponovat jednak pro výhledy a průhledy, ale také jako využitelnou vegetační plochu s rekreačním charakterem. V krátké docházkové vzdálenosti by mělo vzniknout lokální centrum – plácek, menší park, místo s výhledem, ke kterému se mohou obyvatelé okolních domů vztáhnout a setkat se tam.  Může vzniknout jako rozšíření komunikace při setkání cest a podobně. Společně s těmito plochami je důležité vytvářet příjemné obytné ulice včetně stromů, které budou doplněny zelení na pozemcích. Oproti územnímu plánu by se neměly zastavěné plochy rozšiřovat, v ideálním případě právě citlivě hledat možná místa přerušení zástavby. Samotné centrum obce není pouze návsí, ale je spíše linií od lávky až k prodejně a parkovišti. Mělo by být takto komplexně pojednáno i vzhledem ke třem těžištím – u obecního úřadu, u kapličky a u lávky.

Na skice jsou zobrazeny klíčové pozemky pro rozvoj obce. Vyznačeny jsou celé, nicméně vzhledem k ploše některých předpokládáme využití pouze části, potažmo malé části pro rozvoj obce. Pozemky nejsou ve vlastnictví obce a jejich vyznačení slouží jako podklad pro další rozvahu nad možnostmi a reálností rozvoje obce na každém z nich.

1 – Pozemky sousedící s úřadem, které jsou tak v přímém kontaktu s centrem obce. Tento pozemek lze využít pro vybudování nového centra ideálně doplněného o vhodnou vybavenost např. škola, rozšíření školky nebo jiné. Doplnit lze obytnou funkcí. Pozemek však může také poskytnout prostor pro kvalitní zeleň a místo pro rekreaci.

2 – Jedná se o strategické místo s obdobnou polohou jako pozemky naproti. Rozdíl je v menším kontaktu s centrem. Výhodou je naopak sousedství sokola, které z pozemku dělá ideální prostor pro školu nebo sportoviště. V případě ustoupení budovy od ulice zde může vzniknout i kvalitní veřejný prostor.

3 – Prostor blízko centra, tedy na velice strategickém a dostupném místě. Jeho nevýhodou oproti předchozím je odtrženost od centra a blízkost okraji obce. Je jistě variantou pro umístění například školy/školky, jako ideální funkce se nám zdá sportovní využití.

4 – Tento prostor je uveden vzhledem k blízkosti stávající školky. Z tohoto pohledu dává smysl umístit sem i školu a využít vzájemné synergie funkcí. Malý pozemek vedle školky může sloužit pro její rozšíření. Všechny varianty nad touto jsou však pro umístění vhodnější vzhledem k poloze v obci.

5 – Jedná se o jiný typ využití – zde protažení centra obce a jeho kvalitní spojení se řekou. Mělo by se jednat o plochu k rekreaci, která může sloužit také jako místo pro kulturní akce.

6 – Především se jedná o pozemek 235/1, který může do budoucna sloužit jako klidné místo odpočinku a rozšíření centra k řece. Vzhledem k okolní zástavbě jde o parčík, komunitní zahradu nebo plácek kousek od návsi.

7 – Plocha u Karlštejnského jezu je vhodná pro využití sportoviště a hřiště. Zde se vybízí podpořit vegetační prvky vlévající se z přírodní krajiny do kulturní krajiny – zastavěného sídla.

DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

• zkvalitnění ulic: nové povrchy, doplnění chodníků především v dopravně nebezpečných místech, podpora kvality stávajících prostranství (místa i ulice)
• zavedení tech. infrastruktury v místech, kde úplně chyb

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

• ochrana přírodních hodnot, které obec již má (řeka, aleje a stromořadí, pole louky a lesy v katastru, vyhlídkové horizonty spjaté s centrem obce)
• práce s krajinou v intravilánu (pole a louky), možnosti tvorby remízků apod.
• hospodaření s dešťovými vodami – zavedení regulovaných odtoků ze svahů
• odpadové hospodářství

Veřejná prostranství

Je důležité si chránit a podporovat strukturu veřejných ploch s rozdílným způsobem využití. Zatímco ve městech veřejná prostranství prožívají jakousi anonymitu, na menších obcích veřejná prostranství udávají svoji identitu. Veřejná prostranství je třeba chápat jako systém. Rozhodující jsou totiž vztahy a vazby na okolí, proto jsme znázornili možnou síť veřejných prostranstvích od nejdůležitějších a velkých, přes malé lokálního charakteru a propojení i se zelenou infrastrukturou. Důležitým detailem jsou i malá lokální místa zastavení či možného setkávání obyvatel. Tyto místa jsou na spojnicích hlavních pěších cest a tvoří určitý rytmus a zároveň udávají směr procházek.

Jsou stanoveny tři základní kategorie veřejných prostranství:

• hlavní důležitá prostranství, celoobecního významu: náves u kapličky, nová náves u obecního domu, náves na Rovinách
• vedlejší důležitá prostranství: např. prostory u jezů, u nové lávky nebo u obnovení plovárny
• veřejná prostranství lokálního charakteru – zastavení

A hlavní komunikace – páteřní (Karlštejnská, Rovinská). Ulice v obci doplněna o cyklistické značení pohybu cyklistů. Hlavní změnou je doplnění chodníků, Doporučujeme nadzemní vedení dát do země a koordinovat všechny technické sítě na jednu stranu, tak aby se mohly v případě rozšíření prostou vysázet stromy na druhou stranu.
B sběrná komunikace – důležitý tah v obci, sběrnice pro spádovou oblast zástavby (Mořinská, Formanská, Řevnická). Silnice doplněná chodníkem pro bezpečný pohyb chodců.
C vedlejší komunikace – pro příjezd k zástavbě. Zpevněná komunikace
D obytné komunikace nové – bez zatížení průjezdnou dopravou.
E obytné komunikace ve stávající zástavbě – bez zatížení průjezdnou dopravou
F chatařská – vzdálenější komunikace, přírodní štěrkový povrch
G pěší, krajinná – pěší propojení v obci a krajině. Jedná se o prošlapané a prosekávané pěšiny mezi hlavními veřejnými prostoranstvími a fungují jako propojení do krajiny.

Zároveň také nesmíme zapomínat, že krajina je stále využívána k zemědělskému užitku, proto při jakýchkoli úpravách v intravilánu by se měl brát zřetel na dostatečnou šířku ulic a průjezdů směrem k obhospodařujícím plochám.

MÍSTA

V kontrastu s přístupem urbanistickým, který pracuje především s větším měřítkem, má tedy potřebu zobecňovat a zjednodušovat, je třeba také řešit jednotlivá místa a pracovat tedy s detailem a lidským měřítkem.  Níže jsou proto sepsány nápady u míst, která vidíme jako pro obec důležitá. Způsob proměny všech řešených míst závisí na aktuální situaci v obci, a jeho finančních možnostech. Všechna místa se jistě nebudou proměňovat v plném rozsahu a hned. Pracujeme s vizí – jak by místa mohla vypadat do budoucna – v delším časovém horizontu. Zároveň u většiny řešených míst se jedná o malou kultivaci a okolní prostor je pojednán ve stávajícím stavu. Všechny nově navržené prvky by stále měli mít na paměti vesnický a přírodní charakter.
Obec vlastních pozemků má strašně málo a proto jsme se soustředili především na koncepční až ideální podobu obce. To je důvod, proč některé návrhy umisťujeme na soukromé pozemky. Samozřejmě to otevírá diskuzi s majiteli pozemků o budoucím využití. Zároveň to mohou vnímat jako inspiraci k vlastní iniciativě tyto pozemky využít v tomto či podobném duchu.

LOKALITY:

01 U obecního úřadu
02 U sokolovny
03 U kapličky
04 Nad Trubskou
05 Pod Trubskou
06 U lávky
07 Třebaňský jez
08 Karlštejnský jez
09 Říční park
10 Sportovní areál
12 Plovárna
13 Rozšíření luhu
14 Místa u řeky
15 Zahrada
16 Mateřská škola
17 Hřbitov
18 Parkoviště
19 Vyhlídky
20 Odpočinková místa v krajině
21 Náves Rovina
22 Rokle
23 Pod Černou skálou

01 – U obecního úřadu

Náves u obecního úřadu – společně s vyhlášenou architektonickou soutěží na multifunkční obecní úřad by toto místo mělo reagovat na potřeby obyvatel, s výsledky soutěže budeme pracovat, jakmile budou zveřejněny. Náves u obecního úřadu by měla být reprezentativního charakteru a místem hlavního setkávání obyvatel. Dlážděný prostory by měl být doplněn o dostatečnou vegetaci, vodní prvek, je umožněno zde umístit pódium na obecní kulturní akce, případně trhy aj. Jeví se zde vhodné umístění základní školy spojené s novou mateřskou školou. Zbývající prostor bloku navrhujeme zastavět rodinnými domy vesnického typu. Doporučujeme také střídat typologii domů (solitérní dům, dvojdomy, řadové) a velikost parcel. Skrze tento blok vnášíme hlavní krajinný lineární prvek od úvozu až na novou náves a pokračuje dál kolem sokolovny až k řece. Tento prvek je spojením náhorní krajiny s tou říční a to přímo přes samotné centrum obce. Nemusí se vystavovat další nová ulice a i tak nám vznikne krásná krajinná pěší propojka přímo na náves.

Odpočinková místa lokálního charkteru

V intravilánu jsou tyto místa založena na principu lavička – záhon – strom doplněné třeba o odpadkový koš, stojan na kola či herní prvek. Tyto místa zvyšují kvalitu veřejného prostředí a podporují pozitivní vnímání obce. Jsou to místa, kde se starší lidé zastaví a odpočinou při cestě z obchodu nebo na zastávku a obyvatelé s dětmi jistě ocení zajímavé záchytné body při cestě domů, kde se děti mohou lehce „vyblbnout“.

02 U sokolovny

Nezastavěný prostor vedle sokolovny doporučujeme zastavět opět rodinnými domy vesnického charakteru. Vhodné je střídání typologie. Obecně doporučujeme na tyto velké nezastavěné území vyprojektovat územní studii nebo přímo regulační plán, kde všechny podmínky výstavby budou zohledněny. Regulační plány umožňují obci podrobněji nežli územní plán ovlivnit budoucí charakter území a staveb v něm, viz dokumenty o regulačních plánech vydávané Ministerstvem pro místní rozvoj. V jižní části by mělo vzniknout rozšíření veřejného parku s doplňkovými funkcemi – hřiště. Veřejný liniový park by měl zde pokračovat od centra obce – obecního úřadu a navádět na stezku kolem řeky.

05 Pod Trubskou

Na začátku ulice Trubská na straně k návsi se nachází pozemky, které mají velice zajímavou pozici z hlediska vybavenosti. Je odtud blízko do centra a také k mnoha domům. V případě hledání plochy pro nějaké sportovní vyžití – multifunkční hřiště, workout, parkour nebo jiné prvky pro starší děti, jedná se o vhodné místo. Pozemek je samozřejmě soukromý a je nutné jednat s majiteli pozemků.

09 – Říční park

Lužní park na západní straně obce u řeky Berounky již nyní svých charakterem je krajinně hodnotný. Je tvořený sečenou nivou a skupinami vrbových porostů, vytváří tak remízky a loučky, kterými se dá podélně procházet. Území navrhujeme doplnit místa odpočinku – mola / pódia, u řeky zachovat přírodní vstupy do vody, kmeny stromů v prostoru louček, která slouží pro sezení i jako průlezka pro děti. Prostor říčního parku navazuje na severní straně na Karlštejnský jez a zahrnuje plovárnu ve střední části.

10 – Sportovní areál

Sportovní park Ve Vrbičkách – Pozemek hraničící dvěma stranami s cestou Ve Vejtrži má nyní v územním plánu sportovní funkci. Pozemek je rozlehlý a nabízí například možnost volnočasového parku s přírodním charakterem a návazností na prostor u řeky. Může zde vzniknout pumptrack nebo singletrail, opičí dráha, plácek na malou kopanou a jiné sporty případně skatepark nebo parkour. Navrhujeme zde vtáhnout krajinu pokračováním stávající říční krajiny – princip remízků a louček. Nové loučky tak budou mít různý charakter v podobě různorodých sportů. Navrhujeme i zde umístit kiosek se zázemím šaten, toalet a případně i bufetu orientovaného do říčního i sportovního parku.

12 – Plovárna

Plovárna – Z plovárny zbylo spíše jen občerstvení, což je škoda. Nejedná se o obecní majetek a je tedy vhodné doporučit pouze možné zlepšení přístupu k vodě, které by mohlo postupně obrátit plovárnu zpět k řece. Navrhujeme vybudování malé pláže s lehátky a dřevěnými schody umístěné na stávajícím valu. Vhodné je i umístění převlékáren.

13 Rozšíření luhu

Navrhujeme rozšíření říčního luhu pro vytvoření přirozenější hranice pole-řeka v vzdálenosti 50 – 100m od břehu. Prostor může být pojat jako poloveřejné plácky s ohništi, místa odpočinku, umístěné herní prvky přírodního charakteru s říční tématikou.

Malá lávka u strouhy

Stávající úzkou pororoštovou lávku nahradit širší lávkou typově vhodnou do prostředí řeky. Doporučujeme úpravu strouhy, případné její zpevnění břehů u ústi. Místo opět doplnit lavičkou.

16 Mateřská škola

Kapacita stávající školky je naplněna a je poptávka po jejím zvětšení kapacity. Stávající pozemek toto ovšem neumožňuje. Už nyní je zahrada pro školku téměř nedostatečná. Zahrada obecně by potřebovala pár úprav: výsadbu stromů kvůli stínu, doplnění mlžiště. Jedním z řešení je odkoupení vedlejšího pozemku a vybudování buňky kapacitně pro 12-18 dětí, zahrady by se mohli propojit. Toto řešení je spíše na principu školního klubu či lesních školek, které není vhodné umisťovat do centra obce. Navíc v okolí tento princip školek už funguje a dle naší analýzy není třeba zvyšovat kapacitu alternativních školek. Jako možné vhodné řešení se jeví vybudování nové mateřské školy (řekněme pobočky stávající školky) u nové základní školy. Zázemí školy a školky by bylo společné a v mnohých požadavcích na zázemí by se ušetřilo.

17 – Hřbitov

Navrhujeme zvýraznit osu hřbitova: zpevnit třeba zatravněnou dlažbou nebo kamennými nášlapnými kameny cestu od brány k zadní části. Architektonicky čistá bývalá márnice nabízí možnost přestavby a vybudování kolumbária, které bude mít kvalitní, reprezentativní a vzdušný předprostor. Hřbitov se může rozšířit na obecní pozemek na jeho východní straně – možné přístupy jsou dva, vznikl by nám tak jedna průchozí část a jedna slepá, která nabízí zajímavou práci s uspořádáním. Doporučujeme ponechat jednu hlavní bránu.

18 – parkoviště

Parkoviště v centru obce na začátku Trubské ulice by mělo být pojato zároveň s centrem. Nyní jsou zde parkovací stání logicky u hranic pozemku a tvoří tak zbytečně velký dopravní prostor. I prostor pro parkování se může stát součástí místa setkávání. Doplňujeme místo o kruhovou lavičku kolem stávajícího stromu, pokračujeme s trvalkovými záhony, které uzavřou místo odpočinku u štítu domu č.p. 29. Parkovací místa mohou být vydlážděna a vyznačena pouze změnou dlažby, případně zatravněnou dlažbou.

19 Vyhlídky

Nad Karlštejnským jezem – Jedná se o zajímavé místo na skále nad jezem. Je sem horší přístup, ale věříme že po umístění lavičky by se cesta postupně prošlapala, případně by se jí párkrát pomohlo vysekáním.

Vyhlídka na Karlštejn – Hrana terénního zlomu láká k zastavení a “kochání se” na okolí. Místo není nyní tak přístupné, ale jedná se o další zastavení vyhlídkové stezky v severní části katastru.

Vyhlídka Nad Úvozem – místo směrem na Mořinu

Vyhlídka K zámku – prostor využívaný především pro podzimní a zimní radovánky (pouštění draků a sáňkování) doporučujeme doplnit o posedový objekt, který bude lákat místní i v ostatních ročních obdobích k procházkám.

Vyhlídka Na Vinici – Opět další hrana terénního zlomu láká k zastavení a “kochání se” na okolí.

V Liškách u posedu – Jedná se o jedno z mála míst, ze kterých je krásný výhled na Hlásnou Třebaň na tomto břehu.  Obec zde dokonce vlastní malý kousek pozemku, na kterém by u remízku mohla vzniknout i malá vyhlídková plošina.

Vyhlídka Rovina – Na stráni plné stromů nabízí místo schovanou klidnou terénní hranu s výhledem na Rovinu. Příjemné místo především pro obyvatele.

Černá skála – Na vyhlídce by podle obyvatel neměla vzniknou žádná velká stavba spíše jen lavička s výhledem. I lavička může být zajímavá a může se jednat o pěkný prvek uvozující výhled.

20 Odpočinková místa

V krajině dle možností: lavička / piknikový stůl doplněno infotabulí o lokalitě či naučnou stezkou pro děti. Téma naučných stezek může být celá řada, nabízí se například o vodě a místních studánkách. Navrhovaný charakter odpočínkových míst je podobný jako u míst vyhlídkových – přírodní, jednoduchý styl.

Lokace: turistický altán na žluté stezce; místo u nového vodního vrtu; studánky v Kytlině, K zámku a v Rovinské Rokli – jedná se o zapadlé místa, která by pouze chtělo lépe zpřístupnit a u pramene například umístit lavičku, viz č. 22 Rovinská Rokle; místo na Vinici; u geostezky na Rovinské; nad Rovinskou roklí; pod Rovinskou roklí u vrby; u ulic Formanská-Údolní; zastavení Na Dlouhých dílech.

Téma hipostezek

Putování na koňském hřbetě je čím dál častěji vyhledávaná záliba. V okolí Berounky a celého Českého krasu je vysoký počet jízdáren, statků a chovatelů koní. Zavedením značených stezek pro koně se předejde ke kolizím mezi pěšími, automobily a koni. Obyvatelé budou vědět, kudy koně nejčastěji chodí, značka je na to upozorní, a podél určitých cest lze vybudovat přímo stezku určenou pouze pro koně. Ta může fungovat i pro začínající jezdce a je vhodné tyto okruhy umisťovat v blízkosti jízdáren. Dál od zastavěné části obce se hipostezky tvoří na okraji pole či louky, kde je pruh široký 3-5 m neobdělávané půdy. Koně si tuto cestu sami udusají nebo může být vysypaná dřevěnou štěpkou. Vše musí samozřejmě probíhat v koordinaci a po dohodě s majiteli dotčených pozemků a zemědělců. Nedílnou součástí je právě značení, které upozorní chodce i řidiče na zvýšený výskyt koní.

Klub českých turistů se turistikou na koních zabývá přes 15 let a zanáší tyto stezky do svých turistických map, kde se s nimi seznamují i pěší turisté. Dobrým příkladem vybudování koňských stezek je v CHKO Křivoklátsko. Tyto stezky jsou napojeny na “dálkové” hipostezky. Dalším kladným příkladem je Jihomoravský kraj, který má kromě sítě stezek vybudovanou i síť stanic, které nabízí zázemí pro jezdce i jejich koně (viz www.jihoceskehipostezky.cz). Často to jsou stáje spojené s ubytováním a restaurací. Tyto místa bývají lákadlem nejen v rámci obce.

J.A. Šturma

obecná charakteristika území

Hlásná Třebaň má rozsáhlý katastr, který se vyznačuje nadprůměrnou krajinnou, geologickou  i biologickou diverzitou. Velmi charakteristická je struktura několika paralelních bočních údolíček a také paralelní stupňovitost krajiny, začínající na úrovni hladiny Berounky a končící náhorní plošinou směrem na Mořinu (převýšení katastru na severojižní ose je cca 180 m). Krajina Třebaně je také na jižní hraně krasové oblasti, podklad většiny území netvoří vápenec, ale diabas a pleistocenní sedimenty. 

ochrana přírody a krajiny

Obec se nachází zčásti v CHKO Český kras, přičemž nejsevernější úseky katastru se překrývají  s NPR Karlštejn. Z toho vyplývá, že část katastru území je předurčena spíš ke krajinářskému a extenzivně turistickému využití je třeba  se zde primárně řídit pravidly, nastavenými státní ochranou přírody. 

potenciál třebáňské krajiny a jak s ní zacházet

Těžiště potenciálu třebáňské krajiny spočívá spíš v nikoliv monumentálních, dechberoucích scenériích, ale ve velkém množství drobných, malebných koutů ve spíše uzavřené krajině. Z tohoto schématu vybočuje nejvýše položená část katastru směrem k Mořině – vápencový hřbítek (již na sousedním katastru, ale s krajinou Třebaně značně sepjatý) vedle křižovatky několika cest je typickým, velmi silným místem – neuralgickým bodem krajiny, které si zaslouží decentní, avšak výrazný zásah – například výsadbu výrazného, dominantního stromu (dubu). Takových míst je na třebaňsku ovšem výrazně více – tvoří genius loci  území a citlivými krajinnými zásahy lze osobitost této krajiny (která většinou úzce souvisí s biodiversitou) udržet. Historicky bylo třebaňsko poměrně výrazně zaměřeno na pěstování ovoce včetně vína (lze to ještě pozorovat na leteckých snímcích z 50. let),  krajina byla značně otevřená a nejspíš i suchá a erodující (dle map stabilního katastru fungovala většina exponovaných strání jako pastviny nebo obecní pastviny). To je podstatné pro budoucí zacházení s třebaňskou krajinou: její hodnota se při opětovném zavedení extenzivní pastvy a zavedení plošné péče o (zanikající) kulturní krajinu výrazně zvýší.

legenda: 1 – cenná kulturní krajina; 2 – biologicky a krajinářsky nejcennější úseky; 3 – opuštěná kulturní krajina; 4 -cenná urbánní krajina; 5 – cenná lesní společenstva; 6 – nivní krajina; 7 – invazní lesy tvořené nepůvodními dřevinami; 8 – chatařské kolonie a osady; 9 – suburbánní zástavba; 10 – intenzivní zemědělská krajina

Jednotlivé části krajiny – skupiny polygonů a jak s nimi zacházet

Následující text popisuje jednotlivé cenné, podstatné nebo zajímavé úseky třebaňské krajiny. Nejde o plošné mapování, ale selektivní výběr cenných úseků krajiny, které mají klíčový vliv na fungování krajiny.

01. cenná kulturní krajina

současný stav a hodnota: podobně jako na většině středoevropského venkova, i zde dochází k masivnímu zarůstání a degradaci staré kulturní krajiny. Na několika úsecích katastru je však stále relativně vhodně udržovaná, ať už pastvou (35, 47), nebo tradičně strukturovaným zemědělstvím (41). Za výraznou raritu lze považovat polygon 37, ve kterém se nachází řídká pastevní doubrava – spíš mediteránní, než středoevropský biotop, na jehož okraji se pase stádečko koz.

potenciál: udržení stávajícího stavu je minimum; krajinu v polygonu 41 je zásadní chránit před suburbizací. Udržovaná kulturní krajina často hraničí s tou neudržovanou a opuštěnou, zde by bylo vhodné extenzivní péči rozšířit. Ořešáková alej v polygonu 16 je místy děravá a některé stromy již ve špatném zdravotním stavu; ty by bylo vhodné postupně nahradit. Směrem na Mořinu se pak alej rozvolňuje úplně; zde (v polygonu 25) pak chybí úplně. Zde by bylo vhodné alej vysázet; netřeba se držet ořešáků, využít lze i i jiné ovocné stromy – například třešně nebo vysokokmenné hrušně.

02. „přirozená krajina“ s vysokou biologickou hodnotou

současný stav a hodnota: mezi biologicky nejhodnotnější úseky katastru patří hlavně ta část krajiny, která hostí typickou teplomilnou flóru a vyskytuje se v těch částech krajiny, které jsou díky extrémním geomorfologickým parametrům nepřístupné nebo značně vzdálené od centra obce. Jde především o diabasové skály v kaňonu Berounky, velmi cenná je však i část katastru sousedící s NPR Karlštejn. Polygon 28 pak obsahuje velmi cennou mozaiku teplomilných trávníků, zarůstajících pozvolna křovím a místy i hustším porostem náročnějších dřevin (javorem babykou především).

potenciál: skalní stepi nad Berounkou jsou zčásti v ochranářském režimu a o cílenou péči je v jejich případě postaráno. V případě polygonu 64 jde  – v části přímo u řeky – o oblíbené koupaliště v bývalém diabasovém lomu, který dnes ovšem výrazně zarůstá některými invazními druhy, především křídlatkou sachalinskou a opletkou čínskou. Tyto populace je vhodné jednou za čas redukovat tak, aby lom postupně úplně nezarostlý. Polygon 28 pak trpí intenzivním zarůstáním a bylo by vhodné zde zavést citlivý extenzivní management, ideálně pastvu menšího, smíšeného ovco – kozího stádečka.

03. opuštěná kulturní krajina

současný stav a hodnota: častý typ krajiny, typický právě pro suburbie větších měst a vznikající v důsledku úpadku zemědělského využití. Zde jde především o poměrně rozsáhlé úseky krajiny na bočních svazích diabasových roklí. Typicky jde o zaniklé sady (pravděpodobně dříve z větší části vinice) s ploškami různě ruderalizovaného bezlesí a často cennými starými ovocnými stromy, které jsou však z větší části ohroženy zarůstáním hustými směskami pionýrských dřevin.  V některých případech – jako například polygon 30 – jde o opravdu rozsáhlé úseky krajiny, které jsou dnes téměř neprostupné a jejich původně vysoká kulturní hodnota postupně zaniká.

potenciál: jde o zásadní krajinnou „rezervu“, které by slušel poměrně detailní krajinný plán a citlivá revitalizace, spočívající v podrobném dendrologickém vymapování, záchraně perspektivních hodnotných dřevin a v dosadbě nových stromů. Kulturní krajinu lze také s nízkým vkladem udržovat extenzivní pastvou (tj. pastvou s nízkou intenzitou a menším množstvím zvířat, která jsou po vypasení přeháněna na jiné pastviny).

04. cenná nebo významná urbánní krajina

současný stav a hodnota: krajinářsky cenný intravillán  zde představuje především centrum Hlásné Třebaně a malý úsek krajiny západně od něj, a také centrum Rovin. Rovina se od Třebaně výrazně liší: kruhovitá náves se starými jírovci a betonovým návesním rybníčkem po straně prostranství představuje  ucelenější krajinářský koncept, než silnice a její okolí, která tvoří centrum Třebaně. Segment 72 je pak vlastně fragmentem členité kulturní krajiny, uzavřeným v intravillánu – cenné jsou jak řady starých lísek, tak skupina borovic černých u hlavní silnice. 

potenciál: centrum Třebaně je již zpracováno velmi detailně a může v jistém ohledu fungovat jako ukázka dobré praxe toho, jak k podobným prostorům přistupovat. V rovině je zbytečně nevyužit potenciál návesního rybníčku – bylo by vhodné ho začlenit do prostoru návsi a citlivě revitalizovat břehy.

05. cenné lesy

současný stav a hodnota: cenné, staré lesy jsou v třebaňském katastru vzácné zboží. Většina „lesních“ porostů jsou výsadby exotických a/nebo invazních dřevin na původně bezlesých, erodujících březích diabasových strání. Polygon 46 je jediným větším celkem, tvořeným eutrofními, subxerofilními doubravami  (a ve spodní části dubohabřinami). Fragmenty cenných lesních společenstev se vyskytují i jinde (teplomilné doubravy na okrajích skalních stepí nad Berounkou nebo při lesním okraji u Roviny), nicméně dosahují pouze velmi fragmentární rozlohy.

potenciál: spočívá spíš v převodu „nepůvodních“ a invazních porostů na „přírodě blízké“ v sousedních nebo obdobných porostech. Tato přeměna může (a nejspíš bude) probíhat pozvolně, postupným nahrazováním invazních porostů.

06. nivní krajina

současný stav a hodnota: nejdynamičtější část třebaňské krajiny, pravidelně zasahováná většími povodněmi. Je obsazena převážně vrbovým luhem, v nejsevernější části rozvolněným a s rozsáhlými porosty poměrně zachovalých nivních psárkových luk. Niva je zde však často přetvářena zahrádkáři z přilehlých chatových kolonií, a to často velmi bizarním a ne vždy úplně vhodným způsobem. Řeka také funguje jako vektor invazních druhů – lze zde najít husté porosty křídlatky japonské a křídlatky sachalinské, masivní je také populace netýkavky žlaznaté.

potenciál: zásadní část krajiny, která je však silně a nevhodně zasažena suburbizací. Vhodné  je podporovat maximálně otevřený, extenzivní charakter luhu včetně tvorby nových zelených, travnatých pásů  v zemědělské krajině nejblíže řece. Decentní, otevřené vodácké kempy, poloveřejné plácky, vrbové luhy  a extenzivně sečené zaplavované louky jsou nejzásadnější typy krajiny, které měly nivu Berounky lemovat.

07. lesy tvořené invazními/expanzními druhy

současný stav a hodnota: častými krajinnými typy na svazích diabasových hřbítků jsou právě exotické a invazní dřeviny. Jde především o trnovník akát a borovici černou; takové lesy byly často vysazovány účelově jako protierozní porosty na vypásaných stráních, a to již od 19. století (nejstarším porostům dominuje borovice černá například nad ulicí Kytlinská nebo naproti mlýnu Karlštejn. Trnovník akát se od té doby spontánně rozšířil do značné rozlohy (nejen) třebaňské krajiny a dnes jde o jeden z nejčastějších stromů na tomto katastru.

potenciál: invazní lesy je vhodné postupně převádět na lesy s přirozenou skladbou dřevin (patří sem především teplomilné doubravy a v nižších částech svahů na úpatí strání – dubohabřiny). Tyto porosty také často obsahují drobné zbytky kulturní krajiny – jednotlivé ovocné stromy, zarostlé louky…to jsou vhodná „krystalizační jádra“ nové krajiny, která by odstraněním invazních dřevin mohla na takových místech  vzniknout. Cenu to má hlavně v případě velmi cenných a biologicky hodnotných lokalit, kde populace exotických druhů ohrožují často samotnou existenci především stepních a teplomilných trávníků.

08. rekreační zóny

současný stav a hodnota: okolí Třebaně je velkým konglomerátem chatičkových a zahrádkářských kolonií různého stáří a velikosti. Především kolonie nejbližší údolí Berounky, na diabasových výchozech a stráních, obsahují fragmenty cenné teplomilné krajiny (například lůmek v polygonu 62, který je na přehledce v úvodu textu), cenná je ale i mosaika různě opečovávaných zahrádek, starých stromů (na několika místech jsou to i staré duby a buky), a různé pěšinky, nároží a plácky.

potenciál: vysoká hodnota těchto území spočívá především ve velmi značné prostorové heterogenitě a odlišném zacházení s krajinou na každé konkrétní zahrádce. Proto je třeba pokusit se zabránit pronikání unifikované suburbánní zástavby, podporovat udržení poloprivátních pěšinek a nedopustit nekontrolované kácení starých, cenných dřevin. Zahrádky zde často sousedí se zaniklou kulturní krajinou – vhodné je proto péči rozšířit i mimo zahrádkářské zóny a zvětšit tak rozlohu udržované kulturní krajiny.

09. suburbie

současný stav a hodnota: tento katastr je z větší části tvořen suburbií – různého stáří a kvality. Nejnovější suburbie jsou typické unifikovanou, globální podobou (viz polygon 56), bez výraznějších krajinných hodnot, a nenavazují ani na otevřenou krajinu, ani na starší zástavbu směrem k jádru obce.

potenciál: vhodné je zavedení nové zelené „infrastruktury“, která novou zástavbu propojí s jádrem obcí a kulturní krajinou.

10. intenzivní zemědělská krajina

současný stav a hodnota: intenzivní zemědělská krajina se vyskytuje spíš na menší části rozlohy katastru  Hlásné Třebaně. Částečně jde o širší okolí nivy Berounky (ještě nezastavěná okrajová část obce), částečně na nejvyšších stupních třebaňské krajiny. Převládají obilná pole nebo intenzivně sečené louky, zjevné je i poměrně intenzivní využívání agrochemikálií.

potenciál: svou malou výměrou nepředstavuje zásadní problém fungování krajiny. Pás podél toku Berounky (segment 2) by bylo vhodné spíš zatravnit a pást, například alespoň 50-100m od břehu. Pole v polygonu 27 brání v průchodu směrem na jih a zde by pomohla alespoň úzká pěšinka v jeho středu.

Návrh krajinného plánu

Výše uvedená doporučení jsou jen fragmentární a snaží se popsat nejobecnější problémy a fenomény na území Třebaně. Strategii péči o krajiny a konkrétní postupy i harmonogram podrobně popisuje tzn “krajinný plán”, který doporučujeme vypracovat. Ten by měl v případě Třebaně řešit hlavně tyto problémy

• niva Berounky, péče o vegetaci a prostupnost
• revitalizace zaniklé kulturní krajiny
• revitalizace lesních společenstev
• “zelený plán” pro residenční i rekreační suburbie
• udržení genia loci  krajiny
• zvýšení diversity zemědělské krajiny
• zeleň v intravillánu

ukázky dobré praxe z podobných území

01 – Tvorba “místa” s využitím stávajících spontánních náletů, autochtonních balvanů z kamenných snosů a s výsadbou nových ovocných stromů. takové zásahy jsou možné a vhodné na “uzlových” místech třebáňské krajiny. Žádovice u Kyjova.

02 – Rozdělení rozsáhlého pole výsadbou keřů a souběžnou pěšinkou; plot je pouze dočasný, na ochranu keřů před okusem zvěří. Tento postup lze využít i při rozdělování větších polí na třebaňském katastru. Kostelec u Kyjova.

03 – Zcela nová ovocná alej rozdělující pole. Pozitivně působí nejen na snížení intenzity větrné i vodní eroze, je ale i biokoridorem a novou pěší cestou v jinak téměř neprůchozí zemědělské krajině. Hýsly.

04- Obnova téměř zaniklého, zarostlého sadu prořezáním náletové vegetace a vytvořením sítě “pěšinek”. Taková místa mohou fungovat i jako občasná kempoviště například při větších společenských akcích jako na obrázku. Mšené-lázně.

05 – Citlivá úprava nivní krajiny – pěšinka mokřadem po recyklovaném stavebním materiálu  – betonových sloupcích. Podobný přístup je využitelný i zde v nivě Berounky. Okraj Liberce.

Fotodokumentace míst s popisem

(čísla míst dle mapy)